Druckerovy teze o managementu tvoří základ amerických korporací. Mimo jiné definoval sociální odpovědnost podniků, organizační kulturu nebo důležitost neustálého vzdělávání v oboru.
Během svého života sepsal Peter Drucker téměř čtyři desítky knih. Jak uvádí autor článku na webu Business.com, nedá se říci, že Drucker vynalezl manažery, ale rozhodně definoval management. Před Druckerem byl hlavní úlohou podnikového vedení dohled. Dnes je i díky Druckerovi jejich hlavní úlohou tvorba strategie.
„Drucker kladl velký důraz na budoucnost. Pochopil, že i když jste zrovna úspěšní, můžete lehce zkrachovat, pokud se nebudete dostatečně soustředit na budoucnost,“ tvrdí jeden z Druckerových studentů, spisovatel Bruce Rosenstein. Řečeno Druckerovými slovy, „management je o dělání věcí správně a vůdcovství je o dělání správných věcí“.
Kdo byl Peter Drucker
Drucker se narodil v roce 1909 ve Vídni jako hlavním městě Rakouska-Uherska. Na začátku třicátých let končil univerzitní vzdělání v Německu, kde se stal svědkem nástupu nacismu a jeho hlasitým odpůrcem. V roce 1933 proto uprchl do Británie a posléze v roce 1937 do Spojených států. Pracoval jako ekonomický redaktor a investiční analytik. V roce 1939 vydal svoji první knihu Konec ekonomického člověka: Vzestup totalitarismu, v níž se věnoval vzestupu fašismu.
Podle Druckera mohla dalšímu nástupu fašismu zabránit pouze „fungující společnost“, jejíž základ tvoří silné instituce včetně firem a korporací, které musí jednat čestně, aby mohly dosahovat zisku. Právě dobře vedený management mohl podle Druckera zabránit vzestupu zla.
Drucker rozvinul teorii, že firmy jsou sociálními veličinami stejně jako ekonomickými, ve své druhé knize Budoucnost průmyslového člověka. Vydal ji v roce 1943 a díky ní si ho všimli zástupci General Motors, symbolu amerického kapitalismu. Společnost Druckera pozvala jako auditora vnitřních procesů firmy a ten následně výsledky svého zkoumání přetavil do knihy Koncept korporace, ve které představil své základní teorie managementu.
Stavební kameny Druckerovy teorie
Druckerova teorie managementu obsahovala množství dodnes aktuálních konceptů:
- Decentralizace
Drucker byl důsledným zastáncem decentralizace a demokratizace managementu na pracovišti. Požadoval, aby se všichni zaměstnanci cítili oceňováni a motivování, že na jejich názoru záleží. Úkoly svěřené zaměstnancům by je měl inspirovat a naučit je odpovědnosti. Podřízení i jejich nadřízení by měli spolupracovat, aby splnili zadané úkoly.
- Znalostní práce
Vzdělané zaměstnance tradičně představovaly bílé límečky, které k plnění své funkce vyžadovaly potřebné informace, jako třeba inženýři nebo analytici. Drucker předvídal znalostní ekonomiku léta před nástupem počítačů a internetu. Proto zdůrazňoval roli zaměstnanců, kteří dokáží řešit nastalé problémy a uvažovat kreativně. Snažil se podporovat zaměstnaneckou kulturu, která neodvádí jen práci, ale produkuje i vlastní nápady a postřehy.
- Rozvoj pracovní síly
Neustálý trénink a vzdělávání jsou základními kameny Druckerovy filozofie. Manažeři i zaměstnanci by se měli snažit neustále zlepšovat a využívat externí rozvoj prostřednictvím oborových konferencí nebo účastí v profesních sdruženích.
- CSR aneb společenská odpovědnost firem
Drucker nevnímal podniky jako samostatné celky, ale spíše jako součásti většího sociálního systému. Podle něj by se firmy měly považovat za součást komunity a podle toho se také rozhodovat. Skrze sociální prizma vnímal Drucker i tvorbu zisku. Společnosti by měly usilovat o zisk, aby mohly vytvářet pracovní místa a rozhojňovat obecné bohatství.
- Organizační kultura
Ať už pozitivní nebo negativní, pomáhající nebo škodlivou, každá firma má svou kulturu. A Drucker byl jedním z prvních, kdo upozornil manažery, že by si jí měly zabývat. „Duch organizace se vytváří na její špici,“ píše Drucker ve své knize Management: Úkoly, odpovědnosti a příklady. „Pokud je nálada ve firmě skvělá, cítí se dobře i její vedení. Pokud něco zasmrádá, znamená to, že hnije hlava. Nikdo by neměl být povýšen do nadřízené pozice, aniž by top management nepovažoval jeho charakter za vzor pro všechny jeho podřízené,“ napsal Drucker.
- Zákaznická zkušenost
Firmy by podle Druckera měly mít jen jeden cíl, vytvářet zákazníky. Touto optikou by měly na všechny své obchody, protože zákazník je tím rozhodujícím faktorem.
Management založený na cílech
Management podřízený firemním cílům je jedním z nejvýznamnějších Druckerových příspěvků. Skládá se z pěti základních kroků:
- Manažeři i zaměstnanci stanovují firemní cíle společně.
- Zaměstnanci dělí firemní cíle do individuálních úkolů.
- Manažeři i zaměstnanci sledují dodržování individuálních i společných úkolů.
- Manažeři i zaměstnanci vyhodnocují výkon podle měřitelných kritérií.
- Zaměstnanci jsou odměňování podle dosažených cílů.
Pro stanovování cílů doporučoval Drucker SMART metodu svého kolegy George T. Dorana.
Jsou Druckerovy teorie stále platné?
I když jsou Druckerovy názory staré několik desítek let, většina z nich neztratila svou platnost. Stačí vzpomenout jedno z jeho nejznámějších doporučení: „Podívejte se z okna a sledujte, co je zřetelné, i když to ještě není vidět.“
Nikdo by neměl žít jen současností. Druckerovi se povedlo předpovědět třeba německo-sovětskou mírovou smlouvu nebo kolaps newyorské burzy. Kdo chce vyhovět nárokům budoucího byznysu, neměl by Druckerovy teorie ignorovat. Jak vnímáte úlohu managementu vy? Inspirují vás nějací reální manažeři a které z jejich koncepcí vás zaujaly? Napište nám na [email protected]
