5000 let existence úrokových sazeb. Neuhádli byste, kde to všechno začalo
Již zhruba 3000 let před naším letopočtem řešili obyvatelé Mezopotámie otázku, jak správně nastavit úrokovou sazbu. Podle archeologických nálezů tehdejší lidé došli k závěru, že na 20 procent. O stejné výši se hovořilo i v Chammurapiho zákoníku, který vznikl v Babylonii zhruba v období 1800 až 1600 let před naším letopočtem.
S nastavením sazeb ještě před narozením Krista měli zkušenosti i starověcí Řekové. Ti přibližně 500 let před naším letopočtem pracovali s úroky ve výši 10 procent. Starověcí Římané zas kalkulovali se sazbou 8 procent. To alespoň dokládají záznamy z období punských válek, které probíhaly v letech 264 až 146 před naším letopočtem.
Výrazný zlom v nastavování úrokových sazeb nastal v byzantské říši. Konstantin Veliký v roce 325 po narození Krista stanovil maximální velikost úrokové sazby na 13 procent. Bylo přitom možné pracovat i s nižšími sazbami. Maximální limit byl následně v roce 528 snížen na 8 procent, což je doloženo v Justiniánově zákoníku.
Podobné to bylo i na počátku osmdesátileté války, kdy Nizozemci bojovali za nezávislost proti španělské nadvládě. V tehdejších rukopisech z roku 1568 je doloženo nastavení úrokové sazby ve výši 8 procent. Stejná míra byla uplatňována i v Anglii na počátku 18. století a v USA na počátku 19. století.
Snižování úrokových sazeb
Ke snížení úrokových sazeb došlo až za velké hospodářské krize z konce 20. let 20. století. V té době existoval zlatý standard, který bránil expanzivní měnové politice. Francie kvůli tomu dokonce zvýšila sazby, aby přilákala zlato od investorů z celého světa. Na to musely reagovat ostatní státy, což prohlubovalo krizi. Kvůli špatné hospodářské situaci však nakonec došlo k poklesu sazeb zhruba na úroveň 2 procenta.
K vysokým úrokovým sazbám se vrátil americký prezident Ronald Reagan. Počátkem 80. let 20. století přesahovaly 15 procent. Následně však docházelo k trendu postupného snižování sazeb. Dokonce jsme začali experimentovat se zápornými úroky, což by naši předci zřejmě nepochopili.
Nicméně je zřejmé, že se o úrokových sazbách bavíme již minimálně 5000 let a pořád se nemůžeme dohodnout, jaká úroveň je ideální.
