Již mnoho firem a digitálních marketérů v minulosti upozornilo na falešné účty na sociálních sítích. Někteří dokonce začali vytvářet kampaně za účelem zvýšení povědomí o těchto praktikách a pokusili se tak přimět platformy, kterých se to týká, k akci. Například v 2018 Facebook stál již mnoho malých podniků nemalé částky peněz, jelikož jim záměrně nafoukl jejich marketingové metriky. Některé společnosti dokonce byly na Facebookových fanoušcích závislých a nadměrné výdaje tak téměř zničili jejich podnikání.
K čemu se používají falešné účty?
Některé falešné účty používají taktiku, kdy sledují ostatní uživatele, a díky tomu se zdá, že přilákají více sledujících, než by ve skutečnosti získali organicky. Přesto se dost firem bude snažit, aby tyto účty vypadaly, že jsou organické tím, že je nechají nějakým způsobem pracovat s danou platformou a s jejími skutečnými uživateli.
Pojďme se však podívat na to, jak marketingoví pracovníci tyto falešné profily využívají. Když chce klient posoudit, zdali se mu z investovaných peněz vrací nějaká přidaná hodnota, podívá se na statistiky, hodnocení a tak dále. S falešnými účty tak s těmi metrikami mohou marketéři jednoduše manipulovat ve svůj prospěch. Pomocí různých poskytovatelů proxy lze snadno spravovat i více účtů.
Falešné účty také dělají to, že ostatní konkurenční podniky pak vypadají, že jsou na tom hůře než je skutečnost. Astroturfing je na sociálních sítích běžným problémem. Znamená to, že falešné účty zveřejňují názory, které se zdají být skutečné, a které mají pak dopad i na cílené kampaně.
Jak to ovlivňuje ostatní firmy?
Již jsme zmínili skandál s Facebook reklamami, který se udál v roce 2018. Facebook poskytoval inzerentům zavádějící počty zobrazení. Kdokoli, kdo si na 3 vteřiny zobrazil inzerát byl považován za jedno shlédnutí, ačkoliv většina těchto uživatelů skutečně z reklamy nic moc neviděla. Teprve poté, kdy se celá věc dostala k soudu, byl odhalen rozsah toho, o čem měl Facebook skutečně informace, a byl tak obviněn.
Tyto nesprávné statistiky pak přesvědčily firmy, aby do své reklamy na Facebooku vložily více peněz a mysleli si, že dosahují mnohem lepších výsledků než ve skutečnosti. Problémy však nezpůsobovala pouze laxní definice Facebooku, co je to „zobrazení“ - nepodařilo se jim totiž také zohlednit zobrazení pocházející z falešných uživatelských profilů.
Influenceři na sociálních sítích jsou jedinci, kteří mají značně vysoké číslo sledujících se skutečným zájmem o jejich obsah. To znamená, že když influencer zveřejní update o nějakém produktu nebo společnosti, všimne si toho mnoho lidí. Takoví influenceři si pak na sociálních sítích mnohou vydělat zajímavé částky. Ovšem pro influencery je také možné uměle zvýšit číslo svých sledujících a neexistuje ještě žádné spolehlivé řešení, jak „pravost“ jejich sledujících prověřit.
Je nahlášení efektivní?
Každá sociální síť svým uživatelům nabízí nástroje, jak nahlásit falešné účty. Ovšem, i když jsou tyto účty nahlášené, není žádná záruka toho, že budou stažené. Reálně pak tyto falešné účty přinášejí platformám čistý zisk, a proto se může stát, že sem tam někdo přivře oko. Což je obzvláště smutné pro skutečné uživatele, kteří musí čelit chybným sankcím nebo pozastavení účtů.
Navzdory těmto opatřením, jsou falešné účty stále rozšířeným problémem téměř na každé platformě. Pokud jste digitální marketér, který pracuje se sociálními médii, můžete cítit povinnost hlásit falešné účty, na které narazíte. Jedná se však o předem prohranou bitvu, zejména proto, že tolik falešných účtů zůstává v provozu i po nahlášení.
Nakonec je zkrátka nejlepší soustředit se na tvorbu hodnotných výsledů a nejít cestou zakládání falešných účtů. Až potom můžete svým klientům zaručit, že od vás získávají naprostou upřímnost a transparentnost, kterou v dnešní době skutečně hledají.
Ebbe Kernel, autor, je švédský analytik a konzultant pro sběr dat. V oblasti datové inteligence pracuje již více než deset let a radil již stovkám poskytovatelů dat a velkým společnostem s vlastními řešeními získávání dat.
