Rozhovor: Z armády do byznysu zachraňujícího životy

Radek Duchek je důkazem toho, že na praxi a chuti vytvářet něco opravdu kvalitního mnohdy záleží více než na tom, jakou školu studujete. A že budovat kariéru lze různými cestičkami.

Obsah:
Kariérní začátky
Z vojáka ředitelem
Motivace a krize – i byznys se dá dělat s charismatem a srdcem
Odvaha hledat v krizích nové cesty

Kariérní začátky

Jste ve firmě 10 let, to znamená, že jste v ní od samého začátku?

Ano. Můj bývalý kolega z armády mě v okamžiku, kdy se rozhodl firmu založit, požádal o pomoc. Začal jsem v ní působit jako obchodní ředitel.

Ale tomu předcházela Vaše zajímavá historie, je to tak?

Jsem dlouholetým uživatelem balistické ochrany. Používal jsem ji hlavně v době, kdy jsme s kamarádem pracovali v protiteroristické jednotce SOG (Special Operations Group) Armády České republiky.

Během té doby jsme absolvovali několik zahraničních misí ve válečných zónách a podobných rizikových oblastech.

Takže jste byl celý život vojákem z povolání?

Původně jsem byl elitní policista speciálních jednotek, později jsem přešel do protiteroristické vojenské jednotky, po odchodu z armády jsem se stal osobním ochráncem.

Musí člověk studovat speciální školu, aby tuto práci mohl vykonávat?

Takové školy neexistují, člověk se postupně učí a roste v rámci své kariéry.

Už v 15 letech jsem se aktivně věnoval bojovým sportům a střelbě. Měl jsem štěstí, že mě v 19 přijali přímo do zásahové jednotky v našem kraji. Takto jsem začal svou kariéru jako mladý policista.

A jak jste se dostal do armády?

V roce 2001, po útocích 11. září v USA, byla v rámci armády zřízena jednotka SOG pro speciální operace.

S několika dalšími kolegy jsme postupně vytvořili a vycvičili útvar o 60 lidech určený pro boj proti terorismu a osvobozování českých rukojmí v zahraničí.

Byl jsem jedním ze tří velitelů bojových skupin. Tato jednotka fungovala až do roku 2009. Poté jsem přešel do civilu a začal podnikat v oblasti ochrany osob a majetku.

A v roce 2015 jsem od kolegy z armády dostal již zmíněnou nabídku působit ve 4M Systems.

Takže jste poté s panem Žižkou založili společnost 4M Systems a zaměřili se na výrobu taktického vybavení?

Ano, našim cílem bylo vyrábět kvalitní produkty, které by vždy obsahovaly něco navíc. Něco chytrého, co by vyhovovalo uživatelům a na co by se mohli v náročných bojových operacích vždy plně spolehnout.

Chtěli jsme zároveň, aby byly naše produkty pohodlné a praktické. Abychom využili naši dlouholetou uživatelskou zkušenost a představili nové typy určené pro ozbrojené složky.

Naší vizí bylo vyrábět produkty, které jsou dobře otestované a vyrobené pro reálné využití v bojových situacích. A tímto principem se řídíme dodnes.

Z vojáka ředitelem

Měli jste nějaké zkušenosti s podnikáním před založením vaší firmy?

Od roku 2004 jsme ještě jako vojáci začali komunikovat s českou firmou vyrábějící batohy. A společně začali vyvíjet taktické vybavení. Postupně i neprůstřelné vesty a batohy uzpůsobené co nejvíce pro naše potřeby.

V následujících letech, kdy jednotka procházela „akčním obdobím“, se toto vybavení velice osvědčilo. To byla moje první zkušenost s konstrukcí a výrobou taktické výstroje. V roce 2015 mě pak oslovil již zmiňovaný bývalý kolega s návrhem založit firmu na výrobu těchto produktů, kde bychom navázali na naše zkušenosti a nápady z předchozí praxe.

Přejeme si, aby konečný uživatel ocenil, že byla jeho výstroj navržena s důrazem na funkčnost. A to ne pouze z ekonomických nebo designových důvodů.

Je zásadní, aby uživatelé pochopili nutnost změn, které zajistí, že jejich výstroj je spolehlivá a bezpečná. To je v situacích, kdy jde doslova o život, naprosto klíčové. Zohlednění, jak dlouho výstroj vydrží, jak pohodlná je při nošení 12-15 hodin denně v extrémních teplotách a jak drobné detaily mohou ovlivnit celkový komfort je nesmírně důležité.

Jaká byla vaše počáteční investice? Časově je to náročné vždy, ale finančně?

Od počátku jsme se rozhodli mít vývoj plně pod naší kontrolou. A vyrábět produkty sami, tedy bez překupování hotových komponentů.

Všechny produkty vznikají přímo zde u nás. Osobně se vyjadřuji ke každému nově vyvíjenému kousku. A i jako ředitel si stále hlídám vývoj, abychom neztratili směr naší mise.

Skvělé, všechno chápu, ale stále se mi vynořuje otázka, odkud jste vzali počáteční kapitál?

Počáteční kapitál jsme získali díky jednomu tichému společníkovi, který věřil v naši vizi.

Začínali jsme skromně, zpočátku nás bylo jen šest. Zaměstnali jsme i čerstvé absolventy textilní designové školy. Dnes už firma zaměstnává 18 lidí. Počáteční náklady tedy nebyly nijak vysoké.

Kdo je váš zákazník?

Samozřejmě se jedná o ozbrojené složky, jakými jsou armáda, městská i státní policie a soukromé bezpečnostní firmy.

Dodáváme ale produkty i pro celníky, hasiče nebo záchranáře. Jsme hrdí, že například Pražská záchranka, stále používá uniformy, jež jsme v minulosti navrhli a dodali. Většina našich zákazníků je ale ze zahraničí.

Od začátku jsme se specializovali na mezinárodní trh, k čemuž nám pomohla naše spolupráce s Českou zbrojovkou, resp. celou skupinou Colt CZ. Bylo to oboustranně prospěšné rozhodnutí, protože Česká zbrojovka prodává své produkty po celém světě a má širokou síť obchodních partnerů, kteří jsou v kontaktu s potenciálními zákazníky. Pro Českou zbrojovku bylo logické nabízet k puškám i taktickou výstroj a neprůstřelné vesty. A nám se tak podařilo proniknout na světový trh.

A co vás v tomto oboru drží? Proč jste se rozhodli právě pro tento byznys?

Ve službách, kde jsem působil, lidé odcházejí do důchodu relativně brzy, obvykle do 40 let. V roce 2015, kdy mi kolega volal, jsem přemýšlel o změně kariéry, protože jsem věděl, že to, co dělám, nemohu dělat navždy.

Navíc osobní ochrana, kterou jsem dělal, se nakonec ukázala jako nudná. Možná to vypadá jako vzrušující práce, ale většinu času je to spíše o prevenci než akci.

Když mi tedy přišla nabídka stát se obchodníkem, uvědomil jsem si, že je čas na změnu. Tak jsem si řekl, proč ne? Zajímalo mě to a produkty, které nabízíme, stále souvisí s mým předchozím působením.

Mám zkušenosti z praxe, které mi umožňují vidět, co naše výrobky potřebují. A poznat, když dělá konkurence něco špatně.

Vidíte ve své pracovní minulosti výhodu pro tento byznys?

Když jednám se zákazníkem, ať už je to plukovník nebo někdo z vojenských či speciálních jednotek, důvěra se buduje mnohem rychleji. Rozumím jejich potřebám a frustracím a hovoříme spolu, jako bychom byli kolegové.

To mi dává velkou výhodu v obchodu. Když se představím, co jsem dělával já, diskuse se rychleji dostane k tomu, co potřebují oni. A co se jim na současných dodavatelích nelíbí.

A jak Vám v byznysu pomohlo eWay-CRM?

V roce 2021 jsme se rozhodli zefektivnit interní procesy, včetně CRM. To nám pomáhá maximalizovat využití potenciálu našich zaměstnanců, zlepšovat jejich efektivitu, dovednosti a profesní růst.

Zavedení CRM se ukázalo jako skvělý nápad, protože nám umožňuje sledovat díky společné platformě MS Outlook veškerou emailovou komunikaci se zákazníkem. E-maily tvoří 95 % všech firemních interakcí.

Vnímám CRM jako nástroj, který sice na začátku vyžadoval čas a úsilí, ale přinesl očekávané výsledky.

Motivace a krize – i byznys se dá dělat s charismatem a srdcem

Takže jaká je Vaše motivace? Proč ve firmě dál zůstáváte?
Byl jsem obchodním ředitelem až do roku 2021, takže zhruba sedm let. Poté, co se bývalý ředitel a spoluzakladatel firmy rozhodli odejít, mi byla nabídnuta pozice ředitele.

V začátcích, kdy jsme byli ještě v podstatě startup, jsem zde pracoval za minimální plat. Chtěli jsme, aby firma prosperovala. A i když se později stala součástí skupiny Colt CZ, stále jsme do ní vkládali své srdce.

Je to přidaná hodnota, kterou cítíte i Vy osobně, když se podílíte na záchraně životů tímto způsobem?

Když posíláte tisíce vest, víte, že pomáháte zachraňovat životy.

S Ukrajinou, kam jsme sami dodali vybavení, bylo velmi příjemné slyšet zpětnou vazbu, že naše vesty skutečně zachraňují životy.

Odvaha hledat v krizích nové cesty

Nestává se Vám, že se Vaše osobní priority překlápí i do firemních priorit? Nebo se prolínají?

No, to je tak, když člověk žije podle určitého přesvědčení.

Podle mě se nedá jen tak sundat maska, nebo naopak nasadit a chovat se jinak v práci. To by bylo skoro jako schizofrenie. Osobnost se prolíná mezi pracovním a osobním životem. A nevěřím, že mezi těmito dvěma světy můžeme postavit zeď.