Není tomu dlouho, co jsem se stala projektovou manažerkou jedné pražské firmy.
Rozhodla jsem se vést si takový polopracovní diář, kam si budu zaznamenávat to důležité, co se v práci a v životě děje.
O to nejzajímavější bych se s vámi čas od času ráda podělila. Pojďme na to!

Jak se pracuje v jedenadvacátém století

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak dobře si v dnešní době většina z nás žije? A nemusíme být zrovna milionáři. Já zrovna dnes ráno. Zavřela jsem dveře svého hezkého bytu, vzala svého pejska Agátu do staršího, ale fungujícího auta a pohodlně se vydala do své moderní dog-friendly kanceláře, kde můžu celý den pít hektolitry kávy (i když víte, že se snažím to nepřehánět!) a ujídat zdarma ovoce.
No není to paráda?
A navíc jsem si dnes šla do kanceláře šéfové, vyjednat další výhodu. Rozhodla jsem se ji požádat o pravidelný středeční home office. Byla jsem trochu napjatá, jak to vezme.

Fenomén, který není pro každého

Strávit celý den v pyžamu, srkat kávu na terase a u toho kreativně přemýšlet, nebo se vyvalovat na gauči s notebookem. Tak si mnoho lidí kouzelné slovní spojení home office představuje. Někdy se ale po jeho vyzkoušení sami rádi vracejí do kanceláře.
Proč? Home office vyžaduje velkou dávku disciplíny a dobře zvládnutý time management. Nutkání věnovat se jiným činnostem je doma daleko větší, izolace může způsobovat úzkost a pokud si práci špatně rozvrhneme, může se lehce stát, že budeme pracovat sedm dní v týdnu až do večera.
Já jsem si už tuhle formu práce vyzkoušela na předchozích pracovních pozicích a sama bych takhle denně pracovat nechtěla. Jeden den si ale krásně rozvrhnu a jsem si jistá, že ho neproflákám. A večer už se těším, že budu druhý den zas mezi lidmi.

Jak to funguje u nás

Běžnou praxí u nás je, že se home office nenabízí hned ze začátku. Zaměstnanec se musí řádně seznámit s firemními procesy, zaškolit se a také se osvědčit svou pracovitostí. Už jsem ve firmě přeci jen nějakou dobu, proto jsem se šéfovou Martinou o věci hovořila otevřeně.
„Jano, s home officem jednou týdně nemám vůbec žádný problém,“ usmála se na mě trochu překvapeně od svého stolu.
„Nemám důvod si myslet, že bys to nějak zneužívala. Pokud je to pro tebe příjemnější, samozřejmě ti naše firma vyhoví.“
A bylo to! Kolegyně Andrea si ale neodpustila uštěpačnou poznámku: „To se tak někdo má!“
Jirka mi pak prozradil, že Andrea chtěla taky pracovat z domova, ale Martina jí řekla, že to pro ní nevidí jako vhodné řešení. Doufám, že si ve firmě nenadělám kvůli home officu nepřátele!

Klára mění místo

Klára ale takové štěstí se svojí žádostí o neměla. Chtěla se svým šéfem vyřešit, aby už nemusela pořád  pracovat přesčas a o víkendu.
„Tady jsme samí týmoví hráči a jde nám o úspěch podniku!“ vybuchl její šéf.
„Nikdo z nás si nediktuje, že bude o víkendu doma! Klienti jsou na prvním místě!“ dodal prý ještě na závěr. Sám ale pravidelně o víkendy jezdí na chatu.

Co na to Klára? Dala možná trochu emotivně na místě výpověď! Zrovna spolu sedíme v kavárně a probíráme pracovní nabídky. Klára se potřebuje trochu uvolnit, než vyrazí na nějaký pohovor. Tři roky na takovém místě jí sebevědomí moc nepřidaly. A samozřejmě musíme zajít do obchoďáku a vybrat nějaké oblečení vhodné na pohovor. O kancelářskou módu se zas tak nezajímáme ani jedna, určitě si o tom něco napřed přečteme!

Vaše Jana

PŘEDCHOZÍ DÍL

DALŠÍ DÍL